Jaroslav Řeháček

Jaroslav Řeháček
malíř, bývalý ředitel tiskárny

Datum narození: 10.5.1938

Už jako malý kluk chtěl každé Vánoce pod stromeček pastelky a barvy. Pořád něco kreslil, například z čítanky. Kopíroval i obrázky Mikoláše Alše. Holkám do památníků nemaloval ornamenty, jak bývalo zvykem, ale třeba netradiční zátiší s lavičkou. „To mě bavilo, a tak jsem u toho zůstal,“ říká mostecký výtvarník a grafik Jaroslav Řeháček. Malování se mu stalo celoživotním koníčkem. Přes krajiny, slunečnice a různá zátiší se propracoval na olejomalby starého Mostu podle knih a dobových pohlednic. „Snažím se dodržet realitu. Chci, aby historické domy vypadaly do puntíku stejně jako když ještě stály,“ vysvětluje.

Jaroslav Řeháček zbožňuje obrazy starých italských a nizozemských mistrů 16. až 18. století. Stejně uklidňující jsou pro něj i akvarely staré Prahy od Václava Jansy z přelomu 19. a 20. století. „Některé jeho obrazy jsem si přemaloval a mám je doma vystavené,“ prozrazuje výtvarník. „Realistické umění dovede pohladit po duši a zanechává ve mně hluboký dojem,“ vyznává se. Sám se však za malíře nepovažuje. „Víte, já si maluji jenom pro radost a potěšení. Také si při něm odpočinu od dnešní uspěchané a přetechnizované doby,“ přiznává.

Jaroslav Řeháček se výtvarně zhlédl v obrazech starého Mostu.

Ke kvalitním originálům se dostal už jako školák. Jezdil na prázdniny k sestře do Sobotky, kde bydlel ve druhé části dvojdomku bratr významného českého malíře Václava Špály. „K němu domů jsem se chodil dívat na různé obrazy, měl jich plný byt. Sám jsem tam potom jezdíval malovat okolí Sobotecka a Českého ráje,“ vzpomíná Řeháček.

Z tiskáren si odskočil na šachtu

V roce 1953 se rozhodl pro čtyřletou grafickou školu, kterou absolvoval ve věhlasné Hellichově ulici v Praze. „Byli jsme první maturitní ročník; do té doby totiž byla tato škola bez maturity,“ hrdě dodává. V roce 1957 nastoupil jako svobodný na umístěnku v Krušnohorských tiskárnách v Mostě. Nejdříve jako technolog a později tam působil v různých vedoucích funkcích. Své profesi zůstal věrný až do penze. Výjimkou bylo pár let, které strávil v dole Obránců míru. „Udělal jsem si kurz a pracoval tam jako strojvůdce. To jsem byl čerstvě ženatý a přinutila mě k tomu ekonomická situace. Asi čtyři roky jsem vydělával sám, protože manželka zůstala doma s naším narozeným synem,“ vybavuje si. Na podzim roku 1969 se vrátil zpátky do tiskárny. Po likvidaci budovy mostecké tiskárny se stal ředitelem liberecké Severografie. Z politických důvodů ale musel v roce 1986 ředitelskou funkci opustit. Znovu se vrátil do Mostu, kde do roku 1992 působil jako vedoucí provozovny v Čepirozích. Tam také začal soukromě podnikat. Ke své životní lásce – malování – se vrátil až v důchodu. „Vlastně jsem přestal z časových důvodů malovat už v roce 1963. Takže jsem své hobby neprovozoval bezmála čytřicet let. Z místa na místo jsem stěhoval i sadu francouzských barev, které jsem si tenkrát nechal dovézt z ciziny. A věřte nevěřte, jsou dodnes použitelné!“ uznale pokyvuje hlavou.

Připomíná zaniklý Most

V době svých mosteckých začátků Jaroslav Řeháček maloval krajiny, kytky, ovoce, zátiší. A byl jako malíř žádaný. Obrazy z tohoto období mají soukromí sběratelé, zejména na Litoměřicku a Lounsku. „Měl jsem agenta, který měl v této oblasti rozvětvené příbuzenstvo. Tam také moje obrazy prodával,“ směje se. A proč Jaroslav Řeháček „na stará kolena“ maluje už jen ulice a zákoutí neexistujícího královského města? „Když jsem měl před časem v divadle výstavu svých zátiší a květin, byly tam i mé dva obrazy starého Mostu. O ty byl velký zájem. A tak jsem se u jednoho sběratele probral stohem historických pohlednic a začal podle nich malovat, hlavně 2. náměstí,“ zapátral v paměti. Dnes už tvoří jen málokdy. Přes léto nemaluje vůbec, to prý má spoustu práce na zahradě u domu.

TUCET OTÁZEK PRO JAROSLAVA ŘEHÁČKA:  
Co nejvíc nesnášíte a v čem si libujete? Nesnáším agresivitu a násilí. Libuji si v duševní pohodě.
Vaše nejmilejší místo v Mostě? Žižkova ulice a její vily. Byla to součást starého Mostu.
Váš ideální odpočinek? Při tvorbě, při malování.
Oblíbená a neoblíbená postava z dějin? Oblíbený Karel IV., neoblíbení Hitler a všichni diktátoři.
Jakou kulturní událost jste v Mostě navštívil naposledy? Vernisáž První výstavy a Modelek v městské knihovně.
Jakou hudbu posloucháte? Vážnou i populární.
V co věříte a čemu nevěříte? Věřím v posmrtný život. Nevěřím, že se u nás v krátké době zlepší politická a hospodářská situace.
Jaká je vaše největší neřest? Kouření.
Slavíte raději sv. Valentýna nebo Svátek práce? Ani jedno.
Chtěl byste žít v jiné době? Ano, v 18.–19. století, v době vynálezů a zrušené roboty.
Máte radši zeleninový salát nebo pečenou krkovičku? Krkovičku. Jsem masový, každoročně pořádáme zabijačku.
Co byste popřál mostecké knihovně? Aby se dočkala solidní rekonstrukce a aby v ní bylo stále víc a víc kvalitních výstav.
  Městská knihovna Most

  Moskevská 12
  434 01 Most

  Telefony:
  
  automatická ústředna: 476 768 800
  
  prodlužování výpůjček:
  děti   476 768 810
  dospělí   476 768 811
  Rok 2015:  

  337 352   vypůjčených titulů
  108 014   návštěvníků webu kina
  81 639   návštěvníků knihovny
  54 306   návštěvníků webu knihovny
  25 766   návštěvníků kina
  8250   nových knih
  6088   registrovaných čtenářů
  1291   filmových představení
  1007   rekordní denní návštěva
  811   nových čtenářů