Stanislav Štýs

Stanislav Štýs
rekultivátor, ekolog

Datum narození: 22.10.1930

Pro Mostečany je „otcem rekultivací“. Jeho výsledným produktem jsou dnes už desetitisíce hektarů, a to nejen v Česku, ale i v cizině, kde rekultivaci řeší podle našich metod. „Třeba v Číně jsem vypracoval vysokoškolská skripta, podle nichž tam rekultivace dělají,“ hrdě poznamenává Stanislav Štýs. Nejvíc se ale pyšní obnovou poničené krajiny Mostecké uhelné pánve. Její výsledky jsou na Mostecku vidět doslova na každém kroku.

Už jako malý dítě chtěl být „něčím kolem přírody“, kupříkladu lesníkem. A tak v roce 1954 vystudoval lesnickou fakultu v Praze. Přenesme se ale o deset let zpět.

V září 1944 Stanislav Štýs nuceně nastoupil do truhlářské dílny firmy Preis v Louce u Litvínova jako pomocný dělník „Jako Čech jsem nemohl být učeň,“ vzpomíná na ponižující válečná léta. V letech 1946 až 1948 konečně pracoval u Lesní správy Litvínov – jako lesní dělník, praktikant.

Ing. Stanislav Štýs, DrSc. jako lovec krajinných snímků.

Od lesa k rekultivacím

Po ukončení studií rok působil na Lesní správě v Dubí. Důležitým mezníkem jeho profesní kariéry byl rok 1956, kdy přestoupil k dolům jako rekultivátor. Postupně tam vystřídal řadu míst a funkcí: byl vývojářem, projektantem i realizátorem. V roce 1991 se „vyšvihl“ až na pozici vedoucího odboru revírní ekologie na generálním ředitelství SHD. Po zrušení tohoto pracoviště odešel do penze. Rozhodně však nesložil ruce do klína: založil ekologicky orientovaný konzulting, v jehož rámci je činný dodnes.

Za profesní úspěch považuje to, že do praxe prosadil zásadu, že problémy životního prostředí se nedají řešit jen následnou kritikou, ale především koncepční spoluprací těžařů s ekology – rekultivátory. Brzy se stal na Báňských projektech v Teplicích hlavním odborným projektantem prvního perspektivního programu na světě – Generelu rekultivací. Od té doby jsou rekultivace programově řešené jako nedílná složka těžby.

Jako vedoucí autor se podílel na vydání jediné rekultivační monografie na světě. V roce 1981 ji vydalo Státní nakladatelství technické literatury Praha pod názvem „Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin“. Literární fond ji ocenil jako nejlepší technickou publikaci roku.

Kapacitou v oboru

Za vědecký vrchol svých profesních úspěchů považuje skutečnost, že mohl po dvacetileté vynucené odmlce v roce 1988 obhájit doktorskou dizertaci s tematikou Strategie a metody rekultivace těžbou postižených území. „Tím jsem získal nejvyšší vědeckou hodnost udělovanou v České republice,“ podotýká Stanislav Štýs.

V současnosti se snaží o zdokonalování systému České rekultivační školy. S touto problematikou seznamuje kromě odborníků i širokou veřejnost prostřednictvím přednášek, publikací, rozhlasu, filmu či televize. „Pochopil jsem, že sebelepší text nemá takovou vypovídací schopnost jako obrazové sdělení,“ přiznává. Těžebně rekultivační problematiku proto intenzivně fotografuje. S fotodokumentací pak lidi seznamuje nejen v publikacích, ale i formou výstavního souboru „Proměny měsíční krajiny v srdci Evropy“, která měla od roku 1996 už čtyřicet instalací doma i ve světě.

„Profesně jsem dosáhl maxima. Rád bych však ještě využil mnohaletých zkušeností a nashromážděné dokumentace pro takové zpracování, které by posloužilo i budoucím generacím rekultivátorů,“ vyznává se Štýs.

Stanislav Štýs i přes svůj pokročilý věk moc neodpočívá. A když už, tak hlavně spánkem a četbou nebo při společných posezeních s blízkými a přáteli. Poslední dobou často i v terénu s foťákem na krku při „lovech beze zbraní“.

Jeho životní poslání lze shrnout do tří zásadních vět: Nohama stát na zemi a současně se snažit hlavou dotýkat oblaků. Svět vnímat vícebarevně, dívat se hlavně dopředu a věřit, že každý černý mrak má světlé okraje. Snažit se za sebou zanechat lepší stopu než jakou nám zanechali naši otcové.

TUCET OTÁZEK PRO STANISLAVA ŠTÝSE:  
Co nejvíc nesnášíte a v čem si libujete? Nesnáším faleš a lež, domýšlivé diletanty. Libuji si v domácí pohodě a v rekultivací obnovené přírodě.
Vaše nejmilejší místo v Mostě? Rekultivované okolí Mostu. Tím nejmilejším je mi areál bývalého dolu Benedikt.
Váš ideální odpočinek? Při četbě krásné i poučné knihy a v terénu s foťákem na krku.
Oblíbená a neoblíbená postava z dějin? Neoblíbená – Hitler, jehož společenské klima jsem poznal na vlastní kůži. Z oblíbených Karel IV. a prezident T. G. Masaryk.
Jakou kulturní událost jste v Mostě navštívil naposledy? S manželkou jsme předplatitelé mosteckých hudebních pondělků.
Jakou hudbu posloucháte? Dobře provedené lidovky, národní, populární i vážnou hudbu.
V co věříte a čemu nevěříte? Věřím, že toho mnohem více nevíme nežli víme, že život je cesta, jejíž konec je v nedohlednu. Nevěřím vejtahům a extrémistům.
Jaká je vaše největší neřest? Enormní vytížení prací a málo času pro své bližní a přátele.
Slavíte raději sv. Valentýna nebo Svátek práce? Svátek práce uznávám jako výraz úcty k práci, ne jako politickou manifestaci. Oslavy sv. Valentýna se mi jeví jako pouťové.
Chtěl byste žít v jiné době? Nevěřím v ráj ani ve staré zlaté časy. Žijeme v blahobytu a stále nejsme spokojeni.
Máte radši zeleninový salát nebo pečenou krkovičku? Jednoznačně krkovičku, i když vím že zelenina je zdravější.
Co byste popřál mostecké knihovně? Solventnost a ekonomické pochopení zřizovatele a osvícených sponzorů. Progresivní zájem nejen o knihy, ale i o ostatní aktivity knihovny.
  Městská knihovna Most

  Moskevská 12
  434 01 Most

  Telefony:
  
  automatická ústředna: 476 768 800
  
  prodlužování výpůjček:
  děti   476 768 810
  dospělí   476 768 811
  Rok 2015:  

  337 352   vypůjčených titulů
  108 014   návštěvníků webu kina
  81 639   návštěvníků knihovny
  54 306   návštěvníků webu knihovny
  25 766   návštěvníků kina
  8250   nových knih
  6088   registrovaných čtenářů
  1291   filmových představení
  1007   rekordní denní návštěva
  811   nových čtenářů